Vliv samoty na náš život

Dospívající děti si říkají, kéž by tak mohly bydlet sami, aby měly naprosté soukromí, nikdo je nedirigoval, nehlídal. Samota je fajn, může nám pomoci si utřídit myšlenky, odpočinout si. Na druhou stranu však jejím vlivem můžeme strádat a zkrátit si život.

Jsme-li sami, pak náš život může být příliš prázdný, nenaplněný a smutný. Náš život může být až příliš stereotypní, nijak vzrušující, překvapivý, kdy se pohybujeme v námi známých kruzích. Sami jsme, i když se v práci střetáváme s kolegy, klienty, i když chodíme městem, potkáváme jedince a stáváme se tak dílčí součástí jiných životů. Neuděláte-li však krok směrem k nim, či jim neotevřete „dveře“ k Vašemu srdci, budou se Vaše životy jen tak míjet. Příliš velká škoda nato, kolik lásky Vás může potkat. Příliš velká škoda nato, jak je život krátký.

Samota - do kdy je přínosná

Nabízí se otázka, do jakého roku je pro nás** samota** přínosná a kdy již ne. Především je to individuální záležitost. Nelze obecně říci, že když je Vám dvacet, třicet, čtyřicet, že vlak, který kolem Vás projel, již nechytíte. Tento možná ne, ale další můžete. Každý si život uzpůsobí podle možností, které se mu nabízí, podle vnitřního cítění. Není na tom nic špatného, spíše naopak, když se napřed soustředíte na kariéru, až nastane čas, až potkáte tu pravou osobu, pak teprve začnete budovat kariéru. Jenže s každým dalším rokem si současně říkáte, jestli vůbec potkáte životního partnera, jestli jste Váš osudový protějšek neminuli?

Každý může mít ideální protějšek

Věřte, že na každého „někde“ čeká jeho vhodný protějšek, či spíše vhodné protějšky. Jen s čekáním, respektive hledáním toho pravého, té pravé, vězte, že až ho/ji najdete, přestaňte hledat. Trápit se s tím, že možná někde je ještě někdo jiný, se kterým byste si ještě lépe rozuměli, by bylo sužující, vyčerpávající. Srdce Vám napoví. Nechte se jim vést, a přidejte i vnitřní intuici a zdravý rozum.

Příčina samoty může být ve Vaší hlavě

Chodíte „s otevřenýma očima“, chodíte do společnosti, mezi lidi, ale stále se Vám nedaří najít vytouženou lásku? Možná moc „tlačíte na pilu“. Možná vysíláte impulsy, které jsou ostatními vnímány negativně. Jak se vnitřně cítíte? Jste šťastní jen navenek, nebo i vnitřně? Jakmile budete sami v pohodě, pak Vaše naladění zaznamená i okolí. Je to jako s usmíváním, které je tak „nakažlivé“. Sami se můžete přesvědčit, když se na někoho mile usmějete, že možná bude zprvu překvapený, ale následně, bude-li mít dostatek času, Vám úsměv oplatí. A takto je to i se signály, které podvědomě vysíláte, i když si je neuvědomujete.

Vaše emoce jsou jako zrcadlo

Když se díváte do zrcadla, vidíte v jeho odrazu sebe, Vaši tělesnou schránku. S důvodem případné samoty je to jako s odrazem zrcadla, kdy na jedné straně jste Vy, na straně druhé protějšek, který svými emocemi „přitahujete“. Pokud si například řeknete, že jste sami, protože potkáváte jen samolibé, namyšlené jedince, pak s největší pravděpodobností dalším případným partnerem bude opět domýšlivá, do sebe zahleděná osoba. Opět jsme tedy u toho, to, jak vysíláte ven, se k Vám zase vrátí zpět v obdobném duchu. Máte-li již dost samoty, nestačí se jen vnitřně užírat, chovat se stále stejně. Je třeba naopak naše vnitřní rozpoložení „přeprogramovat“.

Osamělost a postupující věk

Čím jsme starší, tím hůře snášíme naše osamění. Jsme-li na vrcholu sil, pracovně se nám daří, jsme tzv. v jednom kole, pak nám ani tak nevadí, že se domů chodíme jen vyspat. Značnou část dne jsme totiž mezi lidmi, nejsme sami. Jenže proplouváme mezi nimi, nejsme s nimi nijak hluboce spojeni. Změna však může nastat náhle, kdy se „jednoho dne“ probudíme, a zjistíme, že nám život sice neprotekl mezi prsty, ale čtyři stěny našeho bytu, domu na nás doslova padají. Rok za rokem plyne, a pomalu se blíží věk, kdy budeme muset očekávat zprávu o ukončení pracovního poměru, odchodu do důchodu. Říkáte si, příliš rychlé, toto řešit ještě nemusíte? Rozhlédněte se však kolem sebe. Ovšem, nejen životní období, kdy jsou vlasy jako živé stříbro, bývá smutné, je-li tráveno v osamění. A smutek, jako takový, nepřináší zrovna pozitiva pro naši tělesnou a duševní schránku.

Smutek ze samoty může zkrátit naše žití

Samota a smutek spolu velmi úzce souvisí. Samota, vnímáme-li ji jako překážku našeho spokojeného žití, pro nás může být spouštěcí příčinou k řadě nemocí, ať už běžných, banálních, nebo i těch vážných.** Samota** může být pro nás stejně ohrožující, jako například nadváha, či kouření, ať už aktivní, nebo pasivní. Samota jde také ruku v ruce se stresem, depresí. Samota má za následek snížení četnosti a míry pohybu, svádí k ne zrovna vhodnému životnímu stylu, včetně jídelníčku.

Samota a imunitní systém

Imunitu, imunitní systém můžeme chápat jako obranný štít před nemocemi, kterým čelíme. Čím je imunitní systém silnější, odolnější, tím méně se nás nemocí drží, tím slabší průběh mají dané nemoci. Jakmile však odolnost organismu slábne, stává se bariéra slabší a „propustnější“ pro nápor nemocí. A jak spolu souvisí imunitní systém a samota? Cítíme-li prázdnotu v oblasti vztahové, či sice žijeme ve svazku, ale ten nás nenaplňuje, pak je naše imunitní činnost na nižší hodnotě. Jsme tak náchylnější k řadě nemocí.

Nakažlivost samoty

Jak se cítíte v blízkosti lidí, kteří jsou naladěni na stejnou „vlnovou délku“, jako Vy? A jak se cítíte v blízkosti lidí, kteří si jen neustále stěžují, nebo jsou smutní, či na všechno nadávají? Když jste pak od nich odešli domů, nepřenesla se náhodou jejich rozpoložení, nálada také na Vás? Pokud se jednalo o dobrou náladu, radost, štěstí, pak jen dobře. Jenže nejen pozitivní nálada se k Vám může dostat, a „nakazit“ Vás. A tak je to i se samotou. I ta je svým způsobem nakažlivá.

Sympatizování s osamělými jedinci

A tak, čím více se budete pohybovat v blízkosti jedinců, kteří žijí osamělým životem, je tak trochu pravděpodobné, že nálepka samoty se začne lepit i na Vás. To však samozřejmě neznamená, že se zřeknete sousedů, kamarádu, členů rodiny, kteří jsou samotáři. Jen zvažte, zda se s nimi vnitřně ztotožníte, či nikoliv. Budete-li s nimi sympatizovat, chápat je nejen navenek, ale i vnitřně, pak musíte tak trochu počítat, že Vás může samota dostat.

Samota Vás může dostat, ale ne napořád

To, jestli to bude napořád, či jen na určitou dobu, záleží do značné míry na Vás samotných. Život je cesta. Cesta, kterou se ubíráte Vy sami. Sami, ano, ale nemusíte být osamoceni. Nemusíte být na Vaší cestě stále sami. Každý kousek cesty, každou životní etapu, která je před Vámi, můžete prožít naplno. Berte život, jako náruč, kterou můžete otevřít tak široce, jak jen chcete Vy. Náruč, kterou můžete otevřít tomu, komu chcete Vy. Jen není od věci náruč opravdu otevřít, a vpustit do ní někoho blízkého, který Vám rozehřeje srdce, pohladí duši.

Posilte fyzické i psychické zdraví

Fyzické i psychické zdraví můžete díky blízkosti milované osoby značně posílit. Citové opětování, láska, vnitřní souznění má značný pozitivní vliv na naši fyzickou i psychickou stránku. Vedle rodiny, blízkých, kamarádů, však otevřete srdce někomu, kdo Vás obejme, podrží v těžkých chvílí, stane se Vaší oporou, vrbou, ale i blízkou osobou pro intimní stránku Vašeho života. Mít s kým sdílet společné lože Vám přivodí uvolnění, klid, sladké sny. A to sladší probuzení Vás ráno také bude čekat.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id5508 (gaymagazin.cz#100)


Diskuze a zkušenosti

Marek | 07.12.2016 00:29
Článek je vesměs pravdivý. Je tu však fakt, že mnoho lidí je odsouzeno k osamělému umírání. I mě stihl stejný osud. Do devatenácti let mě chtěl každý druhý a v mých dvaadvaceti letech jsem skončil jako staré železo bez partnera a přátel. Je to tím, že všichni aktivové mají již dávno manželky, děti, vnoučata a i tím, že milióny mužu jsou dávno mrtví. A na nás pasivy nikdo nezbyl. Zkusil jsem marně všechny možnosti - seznamování naživo a seznamky. Alespoň si ale před sebevraždou mohu férově říct, že jsem zkusil všechno. Věřte mi nebo ne, ale někde tam za bránou smrti existuje lepší svět, kde na nás čekají naši aktivové na bílém koni.


Přidat komentář